Historie obce Lažínky

Lažínky byly do roku 1590 samostatnou obcí, dnes spadají pod Moravské Budějovice a jsou jejich součástí. Obec se nachází 3 km jihovýchodně od Moravských Budějovic a procházela jí silnice ze Znojma do Jihlavy (tzv. Císařská). Od roku 2007 byl budován obchvat, který byl v říjnu roku 2010 zprovozněn. Lažínky se nachází v nadmořské výšce 424 m.  Počet obyvatel k 1. 1. 2003 byl 171. Je zde registrováno 71 popisných čísel a katastrální výměra činí 351 ha.

Název byl odvozen od lázu, pozemku, který se získával vypalováním lesa. Postupem času se název měnil a dostával nové podoby. Roku 1498 Lažánky, 1550 Lazynek, 1563 Lazanky, 1576 Lazinky, 1671 Lazynky, 1718 Lažinka, 1720 Laschinka, 1872 Lažinka a dnes známe obec pod názvem Lažínky.

Nejstarší písemná zpráva o naší obci pochází z roku 1498, kdy byla ves uvedena mezi zbožím, které Vladislav II. propustil z manství Jindřichu z Lichtenburka, jehož součástí byl i hrad Bítov. Roku 1563 byly uvedeny mezi zbožím hostinského panství, které zapsali sirotci po nebožtíku Zdeňkovi Bítovském Václavu Hodickému z Hodic. Roku 1579 byla ves v držení Jana Lhošla z Valdštejna, který ji spolu se vsí Vesce, prodal budějovické městské radě. Ta byla již roku 1591 prodána zpět dalšímu majiteli moravskobudějovického panství Hynku Brtnickému z Valdštejna. Ves pak sdílela osudy panství Moravské Budějovice.

Roku 1726 si obec pořídila oválnou pečeť širokou 22 a vysokou 26 mm, v pečetním poli se nacházel listnatý stroma letopočet 1726. Opis zněl DORF LAZCINKA. Pečeť byla používána až do toku 1787.

Koncem feudálního období roku 1843 žilo v Lažínkách 201 obyvatel, z toho 98 mužů a 103 žen, žili ve 36 domech a 57 domácnostech. Živili se zemědělstvím a řemesly. Hospodářům obvykle pomáhali čeledíni a děvečky. Ve vsi se chovaly různé druhy dobytka, např. koně, voli, krávy, ovce, vepři a mladý dobytek. Lidé museli odvádět desátky na faru v Moravských Budějovicích. Město pro ně bylo také místem trhu.

Domy ve vsi byly nízké s malými okny, stavěné z nepálených cihel a kamene, střechy byly pokryty slaměnými došky. Střecha byla společné jak pro část obytnou, tak pro chlév a dřevěné stodoly. Jen 3 domy byly pojištěny proti požáru a pouze hospoda a panská ovčárna byly vystavěny z tvrdého materiálu a kryty cihlovou krytinou.

Již v roce 1880 měly Lažínky více domů i obyvatel. Domů bylo 46 a obyvatel 267, počet se nadále zvyšoval a po čase si začal udržovat stabilní hodnoty. Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Roku 1911 zde působili: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kolář, 1 obchod s ovocem, 2 obuvníci, 1 podkovář a 1 prodejce tabáku. Roku 1924 se přidali: 1 malíř, 1 kovář, 1 krupařství, 1 stolař a 2 trafikanti. Obec byla elektrifikována roku 1929.

Probíhaly zde také volby. Nejvíce hlasů zde získala v parlamentních volbách agrární strana. V roce 1929 získala 76 hlasů z počtu 138 voličů a v roce 1935 získala 85 hlasů z počtu 161 voličů. Po I. světové válce stále obyvatelé pracovali v zemědělství. JZD bylo v Lažínkách založeno roku 1952, roku 1959 mělo 67 členů.

V současnosti zde působí chov koní a autobazar. V 90. letech byly vystavěny čerpací stanice a velkoobchod. Jako památky jsou v obci evidovány, dvůr z konce 16. a počátku 17. století, bývalá ovčárna z 18. století v pozdně barokním stohu, boží muka při silnici na Moravské Budějovice z 2. poloviny 19. století a kříž u polní cesty z roku 1905.

V obci se dodržují velikonoční a vánoční zvyky, drží se zde posvícení, den dětí. Spolkovou činnost zde zastupoval Sbor dobrovolných hasičů, který aktivně působí dodnes (Nekuda, 1997).